Půdní poměry

Půdní kryt zájmové oblasti je výrazně ovlivněn půdotvornými substráty, reliéfem a v menší míře klimatickým režimem, který je především funkcí nadmořské výšky.

Základní představu o půdních poměrech území nám dává Syntetická půdní mapa ČR, list A-3 Liberec ( Novák et al. 1993). Vzhledem k použitému měřítku (1:200 000) většinou nejsou v mapě zachyceny přímo půdní typy, ale jejich asociace. Pro vlastní vrchovinu až hornatinu je typická asociace arenických podzolů (dominanta) s arenickou kambizemí (doprovodná složka), jako akcesorická složka přistupuje kambizem typická, varieta kyselá. Tato mapovací jednotka v rámci CHKO převažuje a její celistvost je přerušována hlavně ostrůvky rankerů na výstupech neovulkanických těles. V úseku mezi Českou Kamenicí, Kamenickým Šenovem a Novým Borem jsou rankery vystřídány eutrickou kambizemí, s vazbou na bazaltoidní efuzíva a jejich pyroklastika. V prostoru Studence a Lísky je vymezen na bazaltoidním podloží i ostrov kambizemě typické, variety kyselé.

Na podloží granitoidů, popř. krystalických hornin v Rumburské kotlině a při Ještědském hřbetu je namísto arenických půd mapována asociace dystrické kambizemě (dominanta) s kambizemním podzolem (doprovodná složka). V akumulačních polohách na jihu a jihovýchodě jsou tyto půdy vystřídány pseudoglejovou luvizemí, někdy v asociaci s luvizemní hnědozemí. Dosti výrazně jsou zastoupeny i pseudogleje. Ty jsou mapovány hlavně v okolí Cvikova a Trávníku, po obvodu Chřibské a při severním úpatí Jedlovského hřbetu (Krásná Lípa, Rybniště, Dolní a Horní Podluží), dále též v Doubici, Kytlici a při západním okraji CHKO mezi Dolní Chřibskou a Českou Kamenicí. Výčet půdních typů lze uzavřít typickým, vzácněji organozemním glejem zastoupeným ve všech potočních nivách.

Správa CHKO Lužické hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt